Až pět měsíců bez kyslíku přežijí karas obecný (Carassius carassius) a karas zlatý (C. auratus) díky speciálním enzymům v buňkách kosterních svalů, které přeměňují kyselinu pyrohroznovou CH₃COCOOH na acetaldehyd CH₃CHO. Další enzym alkoholát dehydrogenáza ho přemění na ethanol CH₃CH₂OH, který ryba vyloučí přes žábry. Díky tomu přežijí i dlouhou zimu u dna zamrzlých rybníků a mělkých jezer, kde nacházíme kyslík jen v nepatrném množství. Jde o obdobný enzymový komplex, jaký využívají kvasinky při přeměně cukrů na alkohol.

Standardně organismus obratlovců včetně lidí získává energii za nepřítomnosti kyslíku procesem, který končí přeměnou pyrohroznové kyseliny na jedovatou kyselinu mléčnou CH₃CH(OH)COOH. Bolest svalů po velké fyzické námaze je důsledkem jejího působení. Nedojde-li k obnovení dodávky kyslíku, který by problém vyřešil, organismus hyne na překyselení (acidózu) nebo potřebuje nějaký jiný způsob, kterým disponují např. zmínění karasi.

Lubomír Vrána 21.8.2017: Tak mě napadá, jestli než dojde k vyloučení toho alkoholu, ta rybka není trochu opilá.... Škoda, že to nejde třeba u lidí. Pyruvát by se mohl měnit nejen na laktát, ale i na etanol. Dali bychom si krátký běh a bylo by to jako si dát panáka...

22.8.2017: Fyzická námaha by nepochybně byla mnohem populárnější...